Hned na dva bezvadné romány autora Uriho Orleva, jež vydalo Nakladatelství Práh. Oba jsou sepsány na základě skutečných událostí a oba jsou vyprávěny z pohledu malého chlapce, který musí brát nástrahy osudu během druhé světové války jako jedno velké dobrodružství.... 

Běž, chlapče, běž

Opravdu silný příběh chlapce románovým jménem Srulik, který je založen na skutečných událostech Jorama Friedmana (původním jménem Jurek Frydman). Bylo mu pět, když Němci obsadili Polsko a s celou rodinou byl odsunut do varšavského ghetta. Před transportem Srulika zachrání útěk z ghetta. Potuluje se v hlubokých polských lesích. Aby přežil, nechává se najímat na práci u sedláků na vesnicích. Při jedné zemědělské práci přijde o ruku. I přesto dokazuje odhodlanost a sílu přežít za příšerných podmínek. Na každém kroku jsou mu navíc v patách Němci, stává se štvancem. Jelikož ve válce ztratil celou svou rodinu, vyrůstá v sirotčinci. Vystuduje vysokou školu a z Polska nakonec emigruje do Izraele, jelikož se i po letech setkává se stále silným antisemitismem. V zemi zaslíbené se ožení se svou životní láskou Soňou, vychovají dvě krásné zdravé děti a po letech se Joram rozhodne o svém nelehkém dětství vyprávět veřejnosti formou přednášek. Autor Uri Orlev se ujal sepsat jeho příběh do knihy a v roce 2013 byl dokonce natočen stejnojmenný film.

Domů ze slunečných stepí

Další knihou Uriho Orleva pojednávající o utrpení rodin s malými dětmi za druhé světové války, je Domů ze slunečných stepí. Poměrně bohatá rodina Pozniakova obývá spolu se služebnictvem krásnou vilu v městečku Kostopol v Polsku (dnes leží na západní Ukrajině). Otec je zarytým komunistou a pracuje jako okresní velitel četnictva. Hlavní postavou je pětiletý Eljuš, jež je rovněž vypravěčem celého příběhu. Jednoho dne je rodina nucena svůj domov opustit před německou armádou. Prchají směr Kyjev. Bohužel Eljuš v pokojíčku zapomene svou nejoblíbenější hračku - natahovací autíčko. Je z toho velice smutný. Z Kyjeva musí rodina pokračovat vlakem do Džambulu v Kazachstánu, protože Kyjev už stačili Němci bombardovat a nebylo by v něm bezpečno. Bohužel, tatínek se od nich musel během cesty oddělit a plnit své povinnost v čele četnictva. Eljuš s maminkou a třemi dalšími sourozenci měli namířeno do malé kazašské vesnice Kirovův kolchoz. Bydlí v malém domečku bez vody a toalety. Špatné životní podmínky rodině kompenzuje uspokojení z toho, že je rodina pohromadě. Eljuš se stává živitelem rodiny, po vesnici shání jídlo. Mezi místními muslimy si rychle nachází kamarády. Pak se blíží konec války, tatínek zemře a rodina se vypraví na dlouhou cestu hledání domova. Nejprve zakotví v Německu, kde jsou děti nuceny žít v sirotčinci, zatímco maminka pracuje a vydělává peníze. Po čase se seznámí s Jaakovem, lékařem, za kterého se brzy provdá. Všichni společně zamíří za novými (lepšími) začátky do Palestiny budovat nový stát Izrael. Zde je rodina nucena se znovu rozdělit. Malý Ejluš míří k náhradní rodině do kibucu, kde je udiven syrovostí a odtažitostí místních obyvatel. Stráví zde rok, než se opět pod jednou střechou shledá se svými sourozenci a maminkou....čekáte happyend? Bohužel vás musím zklamat. Píše se rok 1947 a Palestina se probouzí do války a Eljuš má pocit, že se mu snad zdá sen - přímo noční můra...

Recenze byla publikována rovněž na: @Denisinsvet