Sůl moře

Sůl moře je toho příkladem. V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydává na pouť za svobodou a většina z nich má co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily. Společně se vydávají na loď jménem Wilhelm Gustloff, která slibovala spásu, nový začátek, nový život... Když se svoboda zdá na dosah, udeří obrovská tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc - za přežití.

Na knize se mi velice zamlouval pohled na stejné události z různých hledisek pojatých čtyřmi hlavními hrdiny knihy. Bylo moc zajímavé číst pohled každého hrdiny zvlášť a postupně si na něj vytvářet názor.

Čtenáři je osvětlena ne tak docela známá černá námořní katastrofa - potopení lodi, na které zemřelo mnohem více lidí, než na Titanicu a i přes to o ní téměř nikdo neví. Ukazují se nám mrazivé přírodní podmínky, psychické stavy, strach, bolest. Běhal mi mráz po zádech z toho, jakým podmínkám museli v té době lidé čelit.

Je to ten typ knihu, u které vám nezůstane oko suché. Příběh ve mě samotné zanechal stopu, které se asi jen tak rychle nezbavím. Rozhodně bych se ráda dočkala filmového zpracování, které si tato kniha právoplatně zaslouží.