V šedých tónech

29.10.2021

"V hlubinách zimy jsem konečně zjistil, že uvnitř mě tkví nezlomné léto."

- Albert Camus -

Příběh založený na skutečných událostech v předválečném čase na území tří pobaltských republik. Kruté podmínky a brutální zacházení s lidmi bylo nepředstavitelné.

Zima, hlad, nemoci, tvrdá práce a úmrtí. Na to vše čtenář nazírá očima patnáctileté Liny a jejího mladšího bratra, kteří této situaci museli, chtě nechtě, čelit.

Píše se rok 1941. Lina se těší, že po prázdninách půjde na uměleckou školu, nádherně totiž maluje. Jednoho večera k nim domů však vrazí sovětská tajná policie (NKVD, později KGB) a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Jejich jména se ocitla na jakémsi seznamu odpůrců tehdejšího režimu. Spolu s dalšími několika set nevinnými lidmi je čeká strastiplná deportace vlakem do nucených pracovních táborů až na druhý konec světa - daleko za polární kruh. Už na cestě musí všichni čelit nástrahám, u kterých jde doslova o život. O samotném přežívání v táborech ani nemluvě. O osud takto přepadených a doslova unesených lidí se vlastně ani nikdo nezajímal. S nástupem války řešil svět jiné "problémy", a tak pobaltské státy, uvězněné mezi Sověty a nacisty, zkrátka zmizely z mapy pomyslným lusknutím prstu.

Lina cítí obrovskou odpovědnost za mladšího brášku a později i za stále malátnější maminku, která ztrácí elán i motivaci nadále čelit všem hrůzám. Lina se musí naučit přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití, a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří právě díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už při popravách, nebo v pracovních táborech.

Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Jedná se o silnou, jímavou knihu, která představuje důkaz, že ani přes útrapy a nelidské zacházení, silného člověka neopouští laskavost, přátelskost, láska, naděje, ani radost z maličkostí.

Při čtení mi běhal mráz po zádech, hlavně při zjištění, jak dlouho tito lidé museli utrpení na Sibiři, mimo veškerou civilizaci, vydržet. Hrůzy, které vyhnanci prožívali, byly otřesné. Co mě vyděsilo snad ještě víc, nemoci o těchto zážitcích po návratu do domoviny veřejně a otevřeně ani slůvkem promluvit. Ba naopak, takoví "odvážlivci" byli opět uvězněni a jejich utrpení tak nemělo konce. Otřesné tajemství milionů lidí tak zůstávalo v ústraní vlastních myšlenek.

Pobaltské republiky jsem procestovala, místní obyvatele měla možnost blízce poznat. Číší z nich hrdost ze znovu nabyté svobody, která byla vykoupena neuvěřitelným utrpením celého národa. Jsou to lidé s otevřeným srdcem, které snad jako by o žádné zášti vůči Sovětům nemělo ani zdání. To si žádá obrovskou pokoru.

Technické poznámky: Kniha byla vydána v roce 2013 nakladatelstvím Coo Boo. Celkem má 288 stran. Napsala Ruta Sepetys. Z anglického originálu přeložil Petr Eliáš. ISBN 978-80-7447-167-4.