Všichni žijem v blázinci

"Vždy se najdou Eskymáci, kteří vypracují pro obyvatele Konga pokyny, co dělat za velkých veder."

- Stanislaw Jerzy Lee-

Čmelák má 0,7 cm2 plochu křídel a 1,2 g tělesné váhy. Podle zákonů aerodynamiky je nemožné za těchto podmínek létat. Čmelák to neví a jednoduše létá. Dělejte to jako čmelák.

Kniha je psaná formou rozhovoru mezi novinářkou Renatou Červenkovou a psychiatrem Radkinem Honzákem. Dovídáme se mnohé postřehy váženého českého psychiatra na zajímavá aktuální témata, ať už jde o výchovu dětí, povídání o novodobých psychopatech na těch nejvyšších postech, účincích psychoterapie, či jak vidí současný byznys farmaceutických firem s léky. Současně nám podá svůj osobitý vhled na otázky týkajících se manipulace, o tom, jak je člověk snadno manipulovatelný, jak lehce podlehne nátlaku významné autority následkem nedostatku sebejistoty, sebeúcty a svobodné vůle. Nevyhýbá se ani otázkám umírání. V poslední kapitole sumarizuje vývoj psychiatrie od svých studijních let do dnešní podoby. Co se za ta léta změnilo, zlepšilo či zůstalo stejné?

Trend medicinalizace. Lidé jsou farmaceutickými firmami klamáni novými typy nemocí, kdy původně nemedicínské problémy, které svou podstatou do medicíny nepatří, najednou definují a líčí jako problémy medicínské, například když se obézním pacientům říká, že trpí metabolickým syndromem, či lenivým lidem vštěpují, že trpí novou nemocí, tzv. prokrastinací.

ADHD, neboli hyperaktivní porucha pozornosti u dětí i dospělých je dnes také ve velkém léčena nejrůznějšími prášky, ale dříve bychom tyto lidi/děti nazvali roztěkanými, nestálými, až lenivými. ADHD trpěl i Edison. Matka ho tehdy vzala ze školy a učila jej sama. Dnes by dostal pilule, zvídavost by to přešla a my bychom dodnes svítili petrolejkou.

Informace za každou cenu a nejlépe o všem. Módou dneška je být informovaný o všem. Jak se píše v knize "451 stupňů Fahrenheita": "dejte lidem milion informací, ať mají pocit, že všechno vědí, a nenechte je myslet." Přebytek informací totiž zabraňuje lidem v myšlenkové práci.

Nad dalšími jeho myšlenkami by se měly zamyslet mnohé dnešní maminy:

"Pro malé dítě je dění na obrazovce vzhledem k jeho mozkovému vývoji jen chaotickým shlukem fleků, v kterém občas cosi rozpozná, ale nemá šanci pochytit jakékoliv sdělení. Zajímá ho na tom výhradně to, že se to hýbe. Se stejným intelektuálním výsledkem může koukat do automatické pračky.
Existují studie, které ukazují, že děti žijící na Facebooku ztrácejí následkem zjednodušené komunikace některé schopnosti, zejména v kognitivní oblasti, tedy v rozumových funkcích. Neučí se zkrátka myslet, navíc to u nich zvyšuje narcismus.
Za nejhorší považuji fakt, že se přestává číst, protože čtení je pro vývoj myšlení nenahraditelné. Člověka totiž nutí, aby o přečteném přemýšlel, protože text je abstraktní záležitost, kterou je třeba si v hlavě pospojovat a konkretizovat. Když děti dostanou pohádku z bedny rovnou na obličej, odpadá nutnost dohnat sdělení fantazií. Místo aby se rozvíjela, ochuzuje se."

"Věřím, že fantazie je silnější než vědomí. Že mýty mají větší moc než historie. Že sny jsou mocnější než skutečnost. Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. Že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt." - Robert Fulghum -

Povedený rozhovor s panem psychiatrem na fb Českého rozhlasu zde.